Zákon o ochraně oznamovatelů se blíží

Whistleblowing v doslovném překladu znamená "pískání na píšťalku", v zásadě ale znamená možnost oznámit protiprávní či neetické chování v rámci firmy (případně jiného subjektu), aniž by oznamovatel byl vystaven riziku, že bude vůči němu z důvodu podání oznámení použit postih v podobě tzv. odvetného opatření.

Ochrana oznamovatelů v takovém případě může přispět k tomu, aby se ti, kteří o nekalostech vědí, ze strachu z odvetného opatření nebáli na tyto nekalosti upozornit.

Dochází-li v rámci firmy k protiprávnímu jednání, o kterém nemá firma žádné povědomí a sama je takovým protiprávním jednáním poškozována, představuje ochrana oznamovatelů účinný nástroj, jak se o této skutečnosti, kterou by se firma sama pravděpodobně jinak nedozvěděla vůbec nebo jen náhodou, dozvědět a přijmout účinná opatření.

Cíl návrhu zákona o ochraně oznamovatelů

Výše uvedenému (tj. celospolečenskému zájmu na odhalování nepravostí) odpovídá též cíl navrhované úpravy, kterým je poskytnout oznamovatelům možnost učinit oznámení a garanci, že když oznámení učiní, nebudou čelit sankcím a současně zajistit, že přijatá oznámení budou účinně vyšetřena.

Prostředky k dosažení cíle

Uvedeného cíle vládní návrh zákona dosahuje tím, že stanovenému okruhu zaměstnavatelů (povinných subjektů) ukládá povinnost zavést vnitřní oznamovací systém, který splňuje požadavky vládního návrhu zákona, prostřednictvím kterého budou oznamovatelé oprávněni činit oznámení, jejichž důvodnost bude posuzovat nestranná tzv. příslušná osoba, která bude povinnému subjektu navrhovat přijetí opatření, přičemž zaměstnavatel – povinný subjekt je povinen zajistit, že oznamovatel v souvislosti s učiněním oznámení nebude vystaven tzv. odvetnému opatření.

Oznámení a oznamovatel

Oznámení vládní návrh zákona vymezuje jako sdělení informace o možném protiprávním jednání, které má znaky trestného činu, přestupku, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100.000 Kč, jiného protiprávního jednání tak, jak jej vymezuje vládní návrh zákona a ke kterému došlo nebo má dojít u osoby,

• pro niž oznamovatel přímo či zprostředkovaně vykonával nebo vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, nebo
• se kterou oznamovatel byl nebo je v kontaktu v souvislosti s výkonem práce nebo jiné obdobné činnosti.

Vládní návrh zákona tak "práci nebo jinou obdobnou činnost" vymezuje poměrně široce – vedle výkonu závislé práce zahrnuje i výkon funkce člena orgánu právnické osoby, stáž nebo i dobrovolnickou činnost.

Učiní-li oznamovatel oznámení v souladu s vládním návrhem zákona, přísluší oznamovateli ochrana před tzv. odvetným opatřením. 

Odvetné opatření

Za odvetné opatření vládní návrh zákona označuje jednání nebo jeho opomenutí v souvislosti s prací nebo jinou obdobnou činností oznamovatele, které bylo vyvoláno učiněním oznámení a které oznamovateli může způsobit újmu.

Pozor, odvetnému opatření nesmí být vystaven jen oznamovatel! Vládní návrh zákona stanoví, že odvetnému opatření nesmí být vedle oznamovatele vystaven ani další okruh osob stanovených vládním návrhem zákona, které zpravidla nějakým způsobem oznamovateli v souvislosti s učiněním oznámení poskytovaly pomoc.

Vnitřní oznamovací systém a povinný subjekt

Oznámení lze učinit způsoby stanovenými ve vládním návrhu zákona, který mezi ně zahrnuje i možnost podání oznámení prostřednictvím tzv. vnitřního oznamovacího systému. Povinnost zavést vnitřní oznamovací systém mají tzv. povinné subjekty a z hlediska povinných subjektů představuje v zásadě největší novinku stanovenou vládním návrhem zákona.

Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby podání oznámení prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému bylo možné písemně, ústně nebo na žádost oznamovatele i osobně.

Společnosti skupiny TUkas již vnitřní oznamovací systém dobrovolně zavedly a aktuálním požadavkům vládního návrhu zákona odpovídá.

Přečtěte si i Přílohu k Vnitřnímu předpisu Compliance

Příslušná osoba

Povinný subjekt je povinen určit tzv. příslušnou osobu. Příslušná osoba mimo jiné přijímá a posuzuje důvodnosti přijatých oznámení a navrhuje povinnému subjektu opatření k nápravě. Též je povinna vést evidenci údajů o přijatých oznámeních. Při výkonu funkce je příslušná osoba povinná zachovávat mlčenlivost, postupovat nestranně a nesmí být v souvislosti s výkonem funkce příslušné osoby ze strany povinného subjektu jakkoli sankcionována.

Příslušnou osobou může být pouze fyzická osoba, která je zletilá, svéprávná a bezúhonná ve smyslu vládního návrhu zákona.

V našem případě je příslušnou osobou Michaela Řezbová, asistentka ředitele TUkas ČSAO, která podněty přijímá osobně, telefonicky, korespondenčně i elektronicky na adrese………………………

Postup při přijetí oznámení

Zákonem bude stanovena povinnost povinného subjektu oznámení přijmout. Uvedené oznámení přijímá příslušná osoba, která je povinna oznamovatele do 7 dnů ode dne přijetí oznámení o přijetí oznámení vyrozumět, ledaže vládní návrh zákona stanoví jinak.

Příslušná osoba je povinna důvodnost přijatého oznámení posoudit, a to do 30 dnů ode dne přijetí oznámení.

Vyhodnotí-li příslušná osoba oznámení jako důvodné, navrhne povinnému subjektu opatření k předejití nebo nápravě protiprávního stavu.

Nepřijme-li povinný subjekt opatření navržené příslušnou osobou, přijme k předejití nebo nápravě protiprávního stavu jiné vhodné opatření.

Povinný subjekt je povinen příslušnou osobu o přijatém opatření neprodleně vyrozumět. Ta o něm zase písemně vyrozumí oznamovatele.

Vyhodnotí-li příslušná osoba oznámení jako nedůvodné, vyrozumí písemně oznamovatele o tom, že neshledala podezření ze spáchání protiprávního jednání, nebo shledala, že oznámení se zakládá na nepravdivých informacích. Současně poučí oznamovatele o právu podat oznámení u orgánu veřejné moci.